Turks a Caicos - základní informace

Oficiální název: Ostrovy Turks a Caicos 
Hlavní město: Cockburn Town 
Počet obyvatel: 22 000  
Rozloha:  430 km² 
Měna: americký dolar (USD) = 100 centů 
Úřední jazyk: angličtina

Jihovýchodně od Bahamských ostrovů se rozkládají dvě skupiny asi 40 nízkých ostrovů a písečných ostrůvků známých jako Turks a Caicos (Turks and Caicos Islands). Tyto dvě ostrovní skupiny jsou od sebe odděleny 35 kilometrů širokým Kolumbovým průlivem. Západně od průlivu se nachází skupinka zvaná Caicos, kterou tvoří ostrovy West Caicos, Providenciales, North Caicos, Middle Caicos, East Caicos a Couth Caicos. Východně jsou pak roztroušeny ostrovy Turks, které se skládají z ostrovů Grand Turk a Salt Cay. Těchto osm ostrovů je zámořským územím Velké Británie. Rozkládají se na ploše téměř 650 kilometrů čtverečních Atlantského oceánu, samotná pevnina má rozlohu 430 kilometrů čtverečních. Přestože tato oblast geograficky spadá pod Bahamské ostrovy, jsou Turks a Caicos samostatnou politickou jednotkou.

Prvními obyvateli těchto ostrovů byli karibští indiáni Lucayanové, kteří sem přišli z Haiti asi před 1200 lety. Usadili se na severozápadním cípu ostrova Grand Turk a živili se převážně mořskými želvami. V těchto místech proběhly rozsáhlé archeologické vykopávky, které odhalily pozůstatky nejstaršího sídliště v bahamské oblasti – je datováno do období mezi lety 705 a 1110. Předměty, které byly během vykopávek nalezeny, jsou dnes součástí Národního muzea Turks a Caicos. Dodnes není jisté, kdo tyto ostrovy objevil pro Evropu, jedna verze tvrdí, že to byl 12. října 1492 Kryštof Kolumbus, jiná zase, že to byl Juan Ponce de León v roce 1512. Ať tak či onak, původní obyvatelstvo bylo po objevení Turks a Caicos Evropany rychle zdecimováno. Pokud indiáni neumírali na nemoci, které sem bílí osadníci zavlekli, tak se stali obětí honu na otroky. 

V 17. století se na ostrovech Grand Turk, Salt Cay a South Caicos usadili Bermuďané, kteří využívali místní otroky pro těžbu soli ze salin a sůl pak prodávali. Aby se voda rychleji odpařovala, ostrovy odlesnili. V letech 1764 – 1783 byly ostrovy okupovány Francií. Během americké války za nezávislost (1775 – 1783) sem před válečným konfliktem utíkali loajalisté a zřizovali zde plantáže sisalu a bavlny. Na těchto rozlehlých plantážích pracovali otroci, ale jakmile bylo v roce 1834 otroctví zrušeno, zhroutil se celý systém plantážního hospodářství. Přestože otroci na ostrovech zůstali, jakožto svobodní lidé se věnovali drobnému zemědělství a rybolovu. Plantáže tak zůstaly ležet ladem.

V roce 1848 byly Turks a Caicos prohlášeny samostatnou kolonií. Až do roku 1873 byly ostrovy pod bahamskou správou, poté byly připojeny k Jamajce. V roce 1962 Jamajka vyhlásila nezávislost a Turks a Caicos si zvolily status britské korunní kolonie. V současnosti ostrovy zažívají prudký rozvoj turistiky, který je však důmyslně a přísně kontrolován. Ostrovy dbají na zachování místní ekologie a vyhýbají se proto nástrahám přehnaně rychlého rozvoje hospodářství.  Díky tomu se dnes toho souostroví může pyšnit řadou úchvatných panenských pláží, nedotčenou přírodou a jedinečnými potápěčskými lokalitami. Zároveň však nabízí široký výběr luxusních útočišť na neobydlených ostrůvcích.

Ostrovy mají převážně nížinatý charakter, nejvyšší bod Blue Hills dosahuje nadmořské výšky 49 metrů. Ostrovy jsou tvořeny vápencovým podložím a na mnoha místech je obklopují rozsáhlé mangrovové bažiny. Problémem jsou omezené zdroje pitné vody, musí se tak zachytávat dešťová voda. Ideální dobou pro návštěvu ostrovů je prosinec až květen. Celoroční průměrné teploty se pohybují mezi 27 až 32 stupni Celsia. V létě jsou teploty o něco málo nižší než v zimě, v období od června do října hrozí možnost výskytu hurikánů. Pro návštěvu Turks a Caicos není povinné žádné očkování, doporučuje se pouze očkování proti hepatitidě. Také se doporučuje pít balenou vodu. Hlavním letištěm ostrovů je Providenciales International Airport (PLS), kam vedou linky četných evropských i amerických leteckých společností.